Aukce pro Andyho
9.listopad 2015 - 1. prosinec 2015
Andy je pejsek, kterého opustil jeho vlastní páníček a zůstal sám... :-( Dostal se do dočasné péče ke Kateřině Vítečkové. Ta ale měla Andyho u sebe déle, než se čekalo a tak spolu s Kačinou rodinou a jejich fenečkou jel Andy i na dovolenou. Tam se ale stala nehoda. Ovšem všechno zlé je i k něčemu dobré. Budeme se na to dívat vesele. Sice Andy ochrnul, ale za to našel milující domov u Kačky, která si ho už nechává a užívá si života i ochrnutý.
Kopírujeme tady vyprávění Kateřiny Vítečkové, jak to všechno začalo:
,,Andyho jsme dostali v polovině července 2015 do dočasné péče - původní majitelé snad odjeli do zahraničí, jeho nechali u sousedky, ať se o něj postará, ta ho někomu darovala, za chvíli jej dotyční prodávali na bazoši za 4.000,- , pak snad jednou dobou byl i bez domova, pak se jej ujala jedna paní, ale Andy doma sám dost vyváděl a ona pracovala na směny - původně jsme jej měli pohlídat jen přes víkend, kdy měla paní ranní dvanáctky. V neděli prosila, jestli bychom si jej nenechali trošku dýl, dokud se mu nenajde nový domov. Jelikož jsme měli těsně před mou vysněnou dovolenou, podařilo se mi hned Andymu najít nové zájemce, kteří si jej měli za 3 dny, než jej naočkuji a načipuji odvézt do Čech. Jenže Andy se na mne neskutečně upnul, mohla být doma celá naše rodina a já jsem jen odskočila do obchodu - seděl u dveří a plakal, dokud jsem se nevrátila. Nehnul se ode mne na krok, takže rodinná rada rozhodla večer před předáním, že mu již další trauma ze změny nových páníčků a prostředí už nedopustíme a takže u nás zůstane a tedy za 3 dny odjíždí s námi i s naší druhou labutěnkou Mimi na dovolenou do Řecka. Dovolenou jsme si náramně užili, koupali jsme se všichni v moři, jezdili na nafukovacích člunech, na výlety... Při odjezdu, když jsme již balili věci do auta, dcera vzala oba psy se ještě vyvenčit a už je dát do auta, aby nepřekáželi při stěhování. Kolem hotelu vedla taková malá místní cestička, kde si i přes den hrály děti a působilo to spíš jako větší chodník. Dcera dala oboum psům příkaz k nastoupení do auta a když se Andy rozběhl k otevřeným dveřím /byl poslušnější než Mimi/, tak se z poza rohu vyřítilo auto a profičelo kolem, ani si nevšimlo, že srazilo psa a ujel.....Andy zůstal sedět na cestě, šíleně kvílel a nechtěl na sebe nechat ani sáhnout, až jsem přišla já....Viděla jsem, že je zle, ale myslela jsem si, že to odnesly kyčle, nohy.....byla to šílená situace - stojíte uprostřed cesty se žalostně kvílejícím psem, v cizí zemi, kde pes nic neznamená, část věcí ještě nedobalených na pokoji.... Naházeli jsme tedy zbytek jen tak do auta a vyjeli hledat veterinu.....Byla až v hodinu vzdáleném městě...Pan doktor nás hned přijal, udělal rtg, napíchnul infuzi a tišící léky. Rtg ukázalo, že žádná jiná kostička v jeho křehkém tělíčku nebyla zlomena, JEN jeden obratel a ten druhý byl posunutý....Andy měl obrovské bolesti, všichni jsme byli pokousání, vůbec nevěděl o sobě a my jsme byli před těžkým rozhodnutím, co dál...Lékař řekl, že cestu domů v tomto stavu nepřežije......Jednohlasně jsme se shodli, že budeme bojovat uděláme maximum. Ač byla s lékařem domluva složitější - anglicko, latinsky jsme se domluvili na max.stabilizaci stavu a že se o ten převoz pokusíme...Po 5 hodinách jsme Andyho naložili na tvrdé desce do auta, s infúzi, injekcemi na tlumení bolesti a metodikou vyprázdňování ..... Zaplatili jsme 220 euro - pomalu částku, kterou jsme už měli jen na dojetí domů... Původně jsme měli cestu rozloženou na 3 dny - ubytování nám propadlo a my jsme jeli nonstop domů. Cesta trvala 23 hodin - z toho díky úprchlíkům jsme čekali 5 hodin na hranicích s Maďarskem - dojeli jsme naprosto vyčerpáni, jak fyzicky, tak i psychicky - Andymu jsem musela co 2 hodiny píchat do svalu injekce - jinak hodně plakal, udržovat infúzi, polohovat a přesto s ním hýbat minimálně....Andy měl cestou vysoké horečky, ale díky infúzi jsme je zvládli...Pan doktor z Řecka nám ještě několikrát volal a kontroloval stav /bylo humorné, že jsme museli od něj dostat opiáty bez nálepek, aby nás na hranicích nepodezírali, že jsme narkomani/ ......Mimo jiné jsme už od Řecka byli i ve spojení s českými veterináři z Ostravy, takže nás vlastně už potom jen čekali...... Po příjezdu nám řekli, že si nechají Andyho přes noc na klinice, kde vše zjistí a my ať se jdeme vyspat a vybalit. Byla jsem tak otupělá, že ač jsem nechtěla nechat Andyho nikde samotného, tak jsem neměla ani sílu protestovat.....Možná to byla chyba - Andyho zavřeli do kotce, kde on se snažil pohybovat a vlastně si tím ubližoval a to, že tam zůstal sám, bylo pro něj asi obrovská zrada- dodnes si to vyčítám. Ráno nám sdělili, že vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna hluboká citlivost a podle rtg je možné, že byla poškozena i mícha, byla by škoda a zbytečné jej zatěžovat operací....Nabídnutá byla i eutanázie nebo pouze konzervativní léčba s tím, že se možná nám ho podaří zrehabilitovat alespoň ke spinální chůzi. Dostal antibiotika /respektive v těch se pokračovala už z Řecka/ a spoustu opiátů - Tramal, Algifen.....jenže jak vysvětlit psovi, že se nesmí hýbat...Celé dny i noci jsem ho držela a jen opatrně polohovala a vyprazdňovala / i když jsem si vzpomněla na tu noc na veterině, tak mě to již v této chvíli připadlo docela nesmyslné/ - respektive to, že jsem jej držela v naprostém klidu byl můj názor, veterinář - neurolog řekl, že ho máme nechat jen tak....Jenže Andy celé dny nic nejedl a i pití jsem do něj dostávala jen stříkačkou.....Po 3 dnech jsem měla pouze zavolat na veterinu jaký je stav - bylo mi řečené, že to nevadí, že se to samo upraví, že máme dávat opiáty a antibiotika.....Psychicky jsem to nevydržela a na doporučení jsem vzala 4 den Andyho na veterinu do Havířova. Tam jsem byla jak Alenka v říši divů, co se týkalo jednání. Nestkutečná empatie nejen s námi, ale i se psem - pan doktor okamžitě zakázal jakýkoliv pohyb, dokonce nám nabídl domů tvrdou veterinární podložku na přenosy, zraněných psů, udělal krevní rozbory a sono - zjistil, že při nárazu ještě došlo k poškození jedné celé ledviny a že tedy zatím vše funguje jen na tu jednu a ta to zatím nezvládala - nasadil infúzní léčbu s léky, vysadil všechny analgetika, aby se Andy přestal sám snažil hýbat a dal probiotika, jelikož hrozilo tím množstvím léků ještě i zničení žaludku....Jezdili jsme denně celý týden .....Finance jsem ani neměla sílu počítat - denně 1500-1800,- ....Andy se pomalu začal zlepšovat, i již něco málo snědl /když jsme jej přebírali, byl podviživený - za ty 3 týdny u nás se trošku zlepšil, ale teď opět na něm byly vidět jen kostičky/....Když jsme však zkusili jeden den infúzi vynechat, stav se opět zhoršil......Pan doktor ještě zkoušel konzultaci a případnou operaci s docentem veterinární školy v Brně, ale v této chvíli již bylo pozdě - operuje se max do 48 hodin po úrazu.....Pomalu se stav zlepšoval - intervaly mezi infúzemi jsme postupně zvětšovali až jsme je zrušili a začali jsme po 14 dnech s rehabilitacemi. Do té doby jsem od první chvíle stimulovala a dráždila nervová zakončení na zadních ťapkách a tím stále udržovala alespoň pasivní pohyby nožiček...První pozitivní náznak úspěchu bylo radostné vrtění ocásku, když nás vítal......Pak už začaly anabáze s pohybem - neustále odřené kolena, ale i kulky, jak zabránit úniku moče, všechno z něj sklouzávalo.....Tohle jsme už vychytali, Andy díky rehabilitaci - několkrát denně cvičení, chůze ve vaně, plavání v bazénu, dornovce, mazání olejíčky a bylinné koupele od pana Babky - se dneska již dokáže i sám na zadní nožky postavit, vydrží cca 5-10 sec sám stát, v chodící vaně zadní nožky "chodí"....Ze začátku nikdy nezapomenu na jeho nešťastné oči a výraz, proč ho držíme a nechceme jej pustit, dneska se už naučil pohybovat, i když to není tak rychlé, jak by chtěl on sám, ale nesmírně touží běhat a řádit s ostatními pejsky, třeba tak, jak se mu to povedlo na Vořiškiádě si zaběhnout i agility ..Je mu teprve 1,5 roku, takže byl do úrazu spíš rychlá střela a teď ho to trápí....,,
Andymu jsme uspořádali předvánoční aukci, jejíž výtěžek bude darován Kačce na výdaje za rehabilitace pro Andyho ale hlavně!!!! Na vozíček, který Andymu hodně pomůže v pohyblivosti... S vozíčkem bude moct jezdit , běhat a hrát si s ostatními pejsky lépe, než bez něj...
